Zdálo sa ně, zdálo...
1. Intro
2. A pred nami zahrádečka
/Kopanice/A pred nami zahrádečka, trním plecená,
na něj rosce rozmarýnek, bielé vršky má.
Haj, haj, rozmarýn, a já o něm dobre vím,
hdo mňa něsce milovaci, já mu vypovím.
Miloval mňa švarný šohaj, hezkú dzievčinu,
zaněchal mňa, milý Bože, skrdze príčinu.
Haj, haj, keď něsceš, hladaj si ju, hdze ju vieš,
pridze inší, stokrát milší, banovac [litovat] budzeš.
3. Vyletěła krepelenka
/Horňácko/Vyletěła krepelenka z prosa
a já za ňú nebožátko bosa.
Budem sa já tej mamičky pýtat,
možem-li tu krepelenku chytat.
Možeš, možeš, má cérečko, možeš
až poletí pres zelený oves.
Až poletí pres zelenú vičku,
potom chytíš pěknú krepeličku.
4. Zdálo sa ně, zdálo
/Moutnice/Zdálo sa ně, zdálo
hej, že v poli hořalo,
a to sa mej milej,
hej, líčko červeňalo.
Na horách, na dolách
hej, pri tem černém zámku,
pase šohaj koně,
hej, v drobném marijánku.
Pase on jich, pase,
hej, až sa celý třase,
že mu jeho milá,
hej, pacholátko nese.
Nenes mně ho, nenes,
hej, pro Boha živého,
pro Boha živého,
hej, pověz na druhého.
Nepovím, nepovím,
hej, měla bych velký hřích,
ty si ňa šohajku,
hej, ty si ňa mosíš vzít.
Zdálo sa ně, zdálo,
hej, že sa od hor mračí,
a to sa čerňajú,
hej, mojej milej oči.
5. Trenčín dolinečka
/Valašsko/Trenčín dolinečka pěkná rovénečka,
nepúšťaj cérečko z večera synečka.
Jak bych nepustila, když ňa pěkně prosí,
otvor ně cérečko povíme si cosi.
Jak mu otevřela, pěkně si ju objal,
za frajírskú lásku pěkně jí děkoval.
Já tobě děkuju, můj šohajku za to,
žes nám šlapávával pod okénkem blato.
Pod okénkem blato, přede dveřma hlinu,
hledaj si šohajku frajírečku inú.
6. Ej, počorniľi hory
/Východní Slovensko - rusínská/
Ej, počorniľi hory od doždiku dribnoho,
[potemněly hory od drobného deště]
ej, odpal jes mi odpal od serdeňka moho.
[odešel jsi z mého srdce , zapomněla jsem, doslova odpadl jsi mi od srdce]
Ej, ne za tos mi odpal, ej, žem ťa neľubila,
[nezapomněla jsem, že bych tě nemilovala]
ej, len za tos mi odpal, žem ťa nevidila.
[zapomněla jsem, že jsem tě nevidívala]
Ľubľu ja ťa mij milyj, už vecej jem nehodna,
[miluji tě můj milý, už ani víc nemohu]
tvoho ľička biloho navikym holodna.
[po tvé bílé tváři budu navždy toužit]
Ej, počorniľi hory od doždiku dribnoho,
[potemněly hory od drobného deště]
ej, odpal jes mi odpal od serdeňka moho.
[odešel jsi z mého srdce , zapomněla jsem, doslova odpadl jsi mi od srdce]
Ej, ne za tos mi odpal, ej, žem ťa neľubila,
[nezapomněla jsem, že bych tě nemilovala]
ej, len za tos mi odpal, žem ťa nevidila.
[zapomněla jsem, že jsem tě nevidívala]
Ľubľu ja ťa mij milyj, už vecej jem nehodna,
[miluji tě můj milý, už ani víc nemohu]
tvoho ľička biloho navikym holodna.
[po tvé bílé tváři budu navždy toužit]
7. Ej, vyľala ša voda
/Východní Slovensko - rusínská/Ej, vyľala ša voda z veršku do doliny,
rychtujte mi mamko ladu i periny.
[chystejte mi mamko truhlu a peřinu]
Ej, ladu maľovanu, pisanu [proužkovanou] perinu,
ja už ša vydavam na druhu dedinu.
Ej, za vašu vychovu krasno [pěkně] vam ďakuju,
zbohom zostavajte, spominaty budu.
8. Teče voda, teče
/Východní Slovensko - rusínská/
Teče voda, teče, po kameňu čerkať [šplouchá],
šo mene [co mě] mamočko, šo mene mamočko,
v čužym sviti [v cizím světě] čekať.
Neraz vy mamočko pro mene plakaľi,
pokym ste ňa mamko, pokym ste ňa mamko,
divkou vychovaľi.
Vy meni mamočko svaďbu vystrojiľi,
ani nezbačilam, ani nezbačilam [ani jsem si nevšimla],
jak ste postariľi.
Teper sja ja mamko budu tak staraty,
[teď se já mamko budu starat]
by jem vas do smerty, by jem vas do smerty,
mohla dochovaty.
[abych vás mohla do smrti dochovat]
Teče voda, teče, po kameňu čerkať [šplouchá],
šo mene [co mě] mamočko, šo mene mamočko,
v čužym sviti [v cizím světě] čekať.
Neraz vy mamočko pro mene plakaľi,
pokym ste ňa mamko, pokym ste ňa mamko,
divkou vychovaľi.
Vy meni mamočko svaďbu vystrojiľi,
ani nezbačilam, ani nezbačilam [ani jsem si nevšimla],
jak ste postariľi.
Teper sja ja mamko budu tak staraty,
[teď se já mamko budu starat]
by jem vas do smerty, by jem vas do smerty,
mohla dochovaty.
[abych vás mohla do smrti dochovat]
9. Do kostela už zvoňá
/Horňácko/Do kostela už zvoňá,
děvčátka sa už strojá,
a já nebožátko
kolébám děťátko.
Ty sestričko najmladší
tebe já mám najradši,
pokolébaj chvilku,
než operem plenku.
Já kolébat neumím,
za kolébku sa stydím,
kolébaj si sama,
kde sis ho dostala.
A já sem ho dostala
od švarného šohaja,
na zelenej lúce,
pri bystrej voděnce.
10. Slavíček zpívá
/Valašsko/Slavíček zpívá, až sa rozléhá
před naším na olši.
V celej dědině ludé pravíjá,
že já su najhorší.
Oj, nejsem, nejsem, šáteček daj sem,
já ti ho operu.
Aby byl bílý, synečku milý
na každú nedělu.
Větérek fučí, až hora hučí,
vršek sa jí klátí.
Kerá děvčina nemá galána,
nech sa jí navrátí.
11. Od Poľany tichý vetrík povievá
/Detva/Od Poľany tichý vetrík povievá,
už sa cérka od mamičky odberá.
Odberá sa od mamičky od svojej,
že už ide do rodiny do novej.
Ešte sa vás, mamko moja, spýtať mám,
či ja s vami, mamko moja, bývať mám.
Ej, nie so mnou, céra moja, nie so mnou,
koho si si vyvolila ten s tebou.
12. Předzvěst
13. V zeleném hájíčku
/Valašsko/V zeleném hájíčku je dvanáct chodníčků,
na každém chodníčku, na každém chodníčku,
je dvanáct zbojníčků.
Jeden mezi něma celý porúbaný,
hlavu posekanú, hlavu posekanú,
boček probodený.
Obrátili ostrým k tej rožnovskej veži,
by ludé věděli, by ludé věděli,
kde syneček leží.
14. Halaj, belaj malý synku
/Strání/Halaj, belaj malý synku,
odběhnem si na chvilenku.
Odběhnem si do doliny,
do sečiny na maliny.
15. Vešelo še dzifče (Bonus)
/Východní Slovensko - šarišská/Vešelo še dzifče, vešelo še trimaj
[buď děvče veselá]
kedz ce doma lajú, kedz ce doma lajú,
kedz ce doma lajú na valaľe špivaj.
[když ti doma hubují na vsi zpívej]
Kedz ce doma lajú do sto tyšic [sto tisíc] frasov [výraz pro klení],
na valaľe špivaj, na valaľe špivaj,
na valaľe špivaj šidzemdzešat [sedmdesát] hlasov.
Vijdzem ja na huru [vyjdu já na kopec] zahrabujem trávu,
dzifčata špivajú, dzifčata špivajú,
dzifčata špivajú a ja ručki lámu [zalamuji ruce].
Dzifčata špivajú, každá má milého
a ja ňebožatko a ja ňebožatko
a ja ňebožatko furt ňemam ňikeho.
